Láska až za hrob?

1. května 2013 v 12:30 | Kotě v síti |  Moje postřehy, úvahy atd
Myslím si, že po přečtení tohoto článku bude jedna půlka z vás se mnou souhlasit, druhá ne. Ale zajímají mě vaše reakce.


Mám dva a půl roku přítele. Jsem s ním šťastná celou dobu, moc ho miluji, ale nikdy jsem se s ním necítila tak, jako posledních pár měsíců. Vždycky pro mě znamenal strašně moc, teď pro mě však znamená úplně všechno na světě. Každé ráno se budím s myšlenkou na něj a také s ní každý večer usínám. Nevím, čím se to zlomilo, opravdu nevím. Uvědomuji si, že lehce kašlu na kamarády, ale nemůžu si pomoct. Pokud se mám rozhodnout mezi stráveným večerem v klubu s kamarádkou a pomáháním Tomovi se seminárkou, které stejně nerozumím, tak se rozhodnu pro Toma.
Je zřejmé, že se mi to vymstí a jí možná nebudu mít časem se komu svěřit a za kým jít, ale já si to nepřipouštím. Samozřejmě, že to není takové, že jsem s ním každý den. Oba chodíme do školy a on navíc ještě pracuje. A stýkám se s kamarády. Jen už to není tak, že se se svými pocity svěřím kamarádce, ale jemu. Vím, že on mi porozumí a bude mě mít stejně rád a nebude to rozebírat se svými kamarády. Kterého z nich by to taky zajímalo. Jenže když to řeknu holkám, je mi jasné, že stačí, abych odešla a hned mě zdrbou. Vím, že se na něj můžu se vším spolehnout a nezklame mě. Je možné že jsem si ještě nenašla ty správné kamarády, nevím, může to tak být.
Zřejmě vám to zní jako blbost, ale nám to vydrží hodně dlouho. Moc se milujeme a ani jeden bychom neublížili tomu druhému. Samozřejmě, že se občas hádáme, to by jinak ani nebyl vztah. Jen poté vždycky vím, že se usmíříme.
Nemyslete si, že jsem nějaká smutná holka bez přátel, která bez svého přítele neudělá ani krok. Tak to vůbec není. Jen mám prostě pocit, že on je moje druhá půlka a nemůžu bez něj být.
Co myslíte vy? Máte to podobně? Nebo jsou pro vás přátelé za každou cenu prioritou?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Medion Reeve Medion Reeve | E-mail | Web | 1. května 2013 v 12:54 | Reagovat

Krásný článek. Moc vám to přeju! :) Měla jsem to taky tak. Myslím si, že mám dobré kamarádky, ale radši jsem se svěřovala jemu, než jim. :)

2 Zítra Zítra | Web | 1. května 2013 v 17:23 | Reagovat

Naopak je to krásné! Ta důvěra. Být tebou užívala bych si to plnými doušky a nemyslela na problémy, které nastanou. Dobré kamarádky neodchází, a ty mizerné ať si klidně jdou. Protože opravdová přítelkyně tě vyslechne klidně i za pár let. ;)

3 Vendy Vendy | Web | 1. května 2013 v 17:23 | Reagovat

Asi to není tak obvyklé. Většinou, když se holka upne do vztahu, ztrácí kamarády. Ne že by ti kamarádi o ni nestáli, ale ona na ně nemá čas. Někdy je to k dobru, pokud vztah funguje. Kdo by si měl být bližší než vy dva? Kdo by si měl víc věřit, než dva, kteří jsou spolu? Pokud je to rovnocenné, tak je to dobře, a pokud je vztah dobrý, tak je to taky dobře.
Horší je,  když si kluk upentlí holku, přiváže ji k noze od stolu, usmívá se na ni a je na ni hodnej, ale přitom si vede svůj vlastní společenský život.
Ale to není tvůj případ, takže... jestli jsi šťastná a cítíš se se svým přítelem skvěle, a on s tebou, tak nic neřeš. Buď šťastná dál. Nezapomínej na kamarádky, není dobré přijít do okamžiku, kdy najednou zjistíš, že nemáš s kým jít na pokec, ale osobní věci a problémy mějte jen vy dva mezi sebou.

4 M. M. | Web | 1. května 2013 v 19:58 | Reagovat

Vždycky jsem chtěla takovou lásku,kdy on bude moje druhá polovina,ale zatím jsem svou druhou polovičku ještě nenašla:)
myslím,že neexistuje nic krásnějšího ve vztahu než naprostá důvěra a spolehlivost,pokud je teda obou stranná :)
Horší by bylo,kdyby jen jeden z vás byl na druhého tak upnutý a ten druhý ne,to by asi dělalo neplechu,ale když je to oboustrané tak to je dobré:)
Jen si myslím,že by si na kamarádky neměla uplně zapomenout,vžij se do jejich situace co kdyby tě nějaká kamarádka vyměnila za kluka a co když jednou zjistíš že nemáš nikoho krom jeho,to by taky nebylo dobré :)
a tak všeho s mírou

5 M. M. | Web | 2. května 2013 v 19:34 | Reagovat

Jo mě 21 jump street přišlo taky jako pitomost,já viděla asi jen půlku protože jsem u toho usla :D :D

6 Sajü Sajü | Web | 4. května 2013 v 23:21 | Reagovat

Když jsem viděla na blogu komentář od tebe, zůstala jsem překvapeně jenom zírat. Panečku, ty jsi se vrátila!:) Mám radost! A snad ti to teď vydrží a zase někam nezmizíš.

Když jsem si přečetla tenhle článek, tak jsem se musela pousmát. Nebudu na tebe vytahovat žádné řeči, ať už chytrácké nebo ne. Ale přesně takhle jsem se cítila ještě před dvěma lety. Mám za sebou téměř pěti letý vztah, který skončil hrozně a můžu ti říct, že jsem nikdy necítila takovou zlost, sama na sebe, jako v den, kdy se všechno rozpadlo a já zůstala sama. Měla jsem pocit, že tady NIKDO není, že tady nezůstal ani jeden přítel, jelikož jsem se díky tomu vztahu distancovala od všech přátel, všechny jsem přecházela a raději trávila čas s tou druhou osobou. A ani nevíš, jak mě před rokem zruinoval fakt, že jsem se na všechny vykašlala jen kvůli tomu druhému, o kterém jsem si myslela, že spolu budeme navždycky. Měla jsem stejný pocit, jako ty, když jsi psala tenhle článek. Jak nám to dlouho vydrží, jak jsme spolu šťastní a nezáleželo mi v té době na tom, jestli mám přátele, nebo ne. U mě je výhoda, že jsem měla dost přátel chápavých, kteří při mě nakonec stáli, když jsem je potřebovala a za to jsem jim hrozně vděčná. A proto doufám, že když se něco nepovede a pokazí se to i vám, povedou tě tou chvilkou "temna" přátelé. Protože to je podle mě nejdůležitější. Nebýt jich, nedostala bych se z toho tak hrozně rychle :)

Ale držím vám palce, ať je to jeden z těch vztahů, který nikdy nezeslábne a bude fajn :-* ♥

7 Zítra Zítra | Web | 5. května 2013 v 11:19 | Reagovat

Proč mu nemohu říct, ať mi dá jednoduše pokoj? Pokusila jsem se to vysvětlit  dnešním článku. :) Pokud budeš mít nějaké rady, budu ti moc vděčná!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama